Fotky z výletů

Poslední dubnový víkend jsme se rozhodli projít Hostýnské vrchy. Scházím se s Fany v Rajnochovicích se značnými obavami, meteorologové předpovídali na celém území a zejména na východě časté přeháňky a bouřky. (nakonec v sobotu bylo celý den sluníčko-jen v dálce od Beskyd občas zahřmělo, v neděli kolem poledne spadlo pár kapek, ale to už jsme byli na konci našeho putování). Vyrážíme z nádraží v 10:15 po zelené a přes Podhradní Lhotu, zříceninu hradu Šaumburk (kde ovšem z hradu nic nezbylo) se dostáváme na nejvyšší horu Hostýnských vrchů -Kelčský Javorník (865m.n.v.) Bohužel, ten je celý zalesněný, takže výhledy do malebné krajiny se nekonají. Někdo se s tím nehodlal smířit a kousek od vysílače zbudoval jakýsi pokus o rozhlednu-jednoduchou dřevěnou konstrukci-šplháme nahoru, ale je opar, moc toho vidět není. Zapisujeme se do vrcholové knihy a hezkou přírodou pokračujeme na Jehelník. Tady se dáváme na žlutou a přes Čerňavu se kolem 14:30 dostáváme na Tesák. Dáváme si pivko, jdeme se ubytovat (400,-Kč/noc včetně snídaně) a po obědovečeři jdeme prozkoumat okolí -obě sjezdovky. Hlavně ta s výhledem na Hostýn se nám -jako nelyžařům- jeví jako značně prudká a kdo se po ní spustí je v našich očích odvážlivec. Ráno po snídani vyrážíme na Hostýn. Zvažovali jsme, zda se vydat po zelené (přes Tři kameny) nebo po kratší žluté. Žlutá zvítězila, ale asi to nebyla správná volba. Cesta není moc atraktivní, navíc je dost rozbitá -od těžké techniky, ale i od vody. U Kozlůvek se dáváme na červenou, ta vede až na Hostýn. Bohužel, asi 1km pod Hostýnem ve strmém svahu ztrácíme značku. Asi po 20-ti minutách bloudění se dostáváme na asfaltku, která nás dovede až na parkoviště pod kostelem. Dá se říct, že značení je mizerné celou cestu. Značky bývají poměrně daleko za křižovatkami a v první části našeho putování byly některé už i hodně vybledlé. Na Hostýně si kupujeme oplatky, procházíme Křížovou cestou až k rozhledně. Podle informací na netu by měla být otevřená od května, ale 1.5. byla ještě zavřená. Po červenomodré se dostáváme do Bystřice p. Hostýnem, kde naše putování zakončujeme. Byl to hezký výlet, jako lidem stř. věku se nám jevil jako středně náročný -ale možná proto, že to byla po zimě první vycházka. Hostýnské vrchy nejsou tak atraktivní, jako Beskydy nebo Jeseníky, ale také mají svoje kouzlo. Příroda je hezká (zrovna kvetly smrky, tak jsme měli boty jako mlynáři) a také je tu božský klid-pokud tedy nenarazíte jako my na nějakého kreténa, který se mezi Kelčským Javorníkem a Jehelníkem proháněl na krosce. Ticho hor jsme si vychutnali hlavně v neděli, kdy jsme cestou na Hostýn nepotkali ani živáčka.